Už několik týdnů ve svých článcích píšu a také se veřejně vyjadřuji, že pokles reálné průměrné mzdy v Česku v souhrnu dvou let, 2022 a 2023, se bude pohybovat někde mezi 20 – 25%. Musím se omluvit všem, kdo mě brali vážně, neboť to je podstatně více.

Za minulý rok dosáhl meziroční nárůst inflace 17,5%. Ale inflace je Českým statistickým úřadem (ČSÚ), který s čísly přímo čaruje, počítána z celého širokého spotřebního koše, kde jsou velmi podstatné, podstatné, méně podstatné i zcela nepodstatné položky. Dlouhodobě ale tvrdím, že význam pro posouzení růstu či poklesu životní úrovně obyvatel má, jakého růstu cen je dosahováno u zhruba 30 – 40 položek těch nejpodstatnějších potravin a nápojů.

Ostatní druhy zboží jsou sice podstatné, ale člověk se bez nich v zásadě obejde. Naopak se ale neobejde bez služeb, jako je nájemní bydlení.

ČSÚ s námi tak trochu hraje „betlém“, pokud nám předhazuje čísla růstu cen za celý spotřební koš, tedy včetně šroubováků, věšáků na prádlo či věšáků na šaty apod..

Podívejme se na tabulku, kterou sestavila pro své páteční (10.1.) vydání LN, abychom viděli problém v celé jeho šíři. Připomínám, že čísla jsou vzata z denního tisku, který je převzal z ČSÚ.

Přitom, jak také zveřejnil ČSÚ poměrně čerstvě, v souhrnu inflace potravin a nápojů dosáhla za rok 2022 116,7%. Inflace za leden oproti prosinci minulého roku vzrostla o 6%. Přitom se pochopitelně meziročně snižují objemy nákupů potravin (tržby v prosinci dokonce o více než desetinu), neboť působí cenová pružnost. Obávám se, že souhrnný pokles reálné průměrné mzdy v loňském a letošním roce bude tedy podstatně horší, nežli jsem očekával s ohledem na růst reálných mezd v minulém a v tomto roce.

Stát získává na daňových příjmech velké peníze s ohledem na razantní nárůsty cen, zejména potravin ad., a není schopen ochránit zájmy potřebných občanů např. snížením sazeb DPH u vybraných, nejexponovanějších druhů potravin a zboží.

Tu a tam se v médiích objevují velmi nepříznivé dílčí informace. Např. včera se v ČT objevilo, že zhruba 40% domácností zbývá z jejich celkového měsíčního příjmu, po odečtení nájmu a peněz vynaložených na potraviny a energie, pouhých 100 Kč na den… To je skutečně alarmující číslo. Tenčí se pochopitelně finanční rezervy lidí, takže do této skupiny finančně nejslabších občanů budou rychle propadat občané další.

Vláda se ovšem zabývá věcmi, které jsou z hlediska jejího zájmu a zájmu některých našich spojenců pro ni mnohem důležitější nežli je vývoj průměrných mezd v Česku. A tak jsme se dozvěděli, že k tomu, aby vláda pokryla díru ve veřejných financích, resp. na důchodovém účtu, rozhodla o posunutí hranice věku odchodu do důchodu. A dále.o pomalejší valorizaci důchodů.